Zdá se, že jsme se stali svědky odmrštění obrovského kusu hmoty vypuzené ze Slunce, které pravděpodobně "bojuje" o znovudosažení rovnováhy.
V posledních třech dnech došlo k DEVÍTI explozím, provázeným X- Flare (rentgenové záření pozadí má hustotu  I g.e.= 10.0E-04 W/m²).
Už první z nich měla intenzitu, naměřenou vůbec poprvé za celou dobu sledování Slunce, a to zdaleka nebyla nejmohutnější, protože ty následující ji většinou překonaly. Věda tvrdí, že díky zemské magnetosféře a atmosféře nepředstavují vážnou hrozbu pro pozemský život. Pak věda (opět jen teoreticky) "zná" už jen události, porovnatelné snad jen s tím, čemu tatáž věda až do Černobylu říkala "maximální možný jaderný průšvih"; "soudilo se", že "statistická pravděpodobnost" toho, že by někdy mohlo k něčemu podobnému dojít, "se prakticky rovná nule"... 

Mezitím jsme však už měli příležitost se poučit, že skutečnost může až příliš snadno uniknout z dosahu rohů "posvátné krávy statistiky" a rámce naivních "představ vědy", skrývající za velkohubými a neprůhlednými projevy skutečnost, že stále ještě studuje vesmír a okolní svět způsobem: pokus - omyl... ... pardon... ... pokus...
Statistický průměr výskytu klasifikace X-Flare  je zhruba jedna událost pro jedenáctiletý cyklus, bylo jich však už přes deset během několika měsíců a jak se zdá, vše se ještě dále vystupňuje. Křivky opouštějící plochu standardních grafů dole i nahoře mluví jasně - to, co se děje se Sluncem a v jeho okolí je vše, jen ne normální. 
X-ray (X- flare) varování ve skutečnosti upozorňuje, že v prostoru kolem nás je x-tisícinásobná hladina rentgenového záření. V uplynulých dnech (mezi 23. a 27. listopadem 2000, i dříve) už několikrát přesáhla desetitisícinásobek normálních hodnot... 
Druhý ukazatel (Storm! = geomagnetická bouře) upozorňuje na narušení geomagnetického pole. Bouře může vybudit zemětřesení v nestabilních oblastech (viz Baku!). Zóna "polární záře" postupuje k rovníku, halí už polovinu Kanady a je viditelná až ve Francii
Budete-li se blíže zabývat klasifikacemi událostí, spojených se sluneční činností, zjistíte, že věda neví. Používá jen "to, na čem se vědci dohodli". Tyto představy ovšem mohou být na míle vzdálené skutečnosti...
Bude-li se sluneční činnost i nadále stupňovat dosavadním tempem, může to za jistých okolností mít dalekosáhlé následky. Výpadek geomagnetického pole v období, kdy Slunce emituje extrémní množství tvrdého záření, znamená pro genetický základ pozemského života pohromu, která má patrně obdobu ve "smrti všech prvorozených" během třídenní "egyptské tmy"... Oficiální místa mlčí a není divu - nemá smysl dělat cokoli, jsme zkrátka v situaci kdy můžeme jen bezmocně přihlížet...

V této souvislosti bych rád připomněl zajímavou shodu:

Mariánská zjevení se zmiňují o výrazném "znamení na obloze", které se má objevit ve dnech, předcházejících "poslednímu soudu":
"Bude to všude a každým pozorovatelný úkaz, bude to jako oheň, ale nikoho nespálí, jen nesčetní lidé špatného ducha propadnou při jeho spatření šílenství..." 

V místě označeném šipkou (14 h) se v průběhu předchozích hodin opakovalo několik erupcí. Rozfázovaný záznam poslední a zdánlivě nejslabší ovšem ukazuje cosi velice neobvyklého: 

...

...

Od Slunce se oddělilo obrovské tmavé těleso.

... a také na protilehlé straně odletuje několik úlomků...

Obrovská koule rychle chladnoucí plazmy se vzdaluje od Slunce v úhlu, 
skloněném asi 17° vůči ekliptice, a táhne za sebou žhavý "ohon".

Pro porovnání velikosti: 
kroužek na stínítku znázorňuje průměr Slunce.
Mezi ním a odlétající hmotou je poměr zhruba 6,6 : 1
Plazmový mrak tedy má průměr okolo 210 000 km,
takže je o něco větší než Jupiter (142 800).

Kompletní ukázku (4.8 MB GIF - 0.75 MB MPG) lze stáhnout na
ftp://sohowww.nascom.nasa.gov/data/realtime/mpeg/

Zpět na Převibrování Slunce